Rozhovor s Gerardom a Frankom
25. 8. 2007
Když vezmeme v úvahu námět desky The Black Parade, jaký dopad má její předvedení na turné?
G: "Je to fakt hodně povznášející. Album je v mnoha směrech o nárocích osudu a vítězství. Lidi soudí, že je výhradně o smrti, ale mnohem víc je o triumfálním vítězství. "
F: "Pamatuju si, že když jsme ji poprvé zahráli v celé kráse, pomyslel jsem si: "Páni! To hrozně rychle uteklo!" Prostě je to ve vteřině pryč."
Když jste teď bohatí, slavní a šťastní, je těžké najít inspiraci?
G: "Kdosi mi řekl, že když při týhle práce nenajdeš způsob, jak bejt šťastnej, vyčerpá tě to a tvá práce pak bude pořád stejná a prázdná. Dokonce i při práci na Revenge jsem se snažil být aspoň trochu šťastnej, a při natáčení The Black Parade hodně šťastnej."
Na tomhle albu jste strhli všechny hranice. Kam směřujete teď?
G: "Kamkoli. Můžeme udělat všechno, co chceme. Abych byl upřímnej, svět nám leží u nohou."
F: "Předtím jsi řekl, že se s tím chceš vypořádat osobněji."
G: "Možná ne osobněji, ale důvěrněji.
F: "Lidštěji, jestli je to to správný slovo. Před touhle deskou jsme si říkali, že to sakra musíme dát nějak do kupy. A pak: "Udělejme 184 songů"."
Pro fanoušky jsou My Chemical Romance víc než jen muzika. Myslíte si, že je to správné?
F: "Pro nás je to taky mnohem víc, a myslím, že se to přenáší na lidi. Není to jenom o jednom songu, nebo o jednom albu. Je to náš život, znamená to pro nás všechno. Všechno je to provázaný a hodně osobní. Na fanoušky to působí, protože se jich to dotýká."
Jeden váš fanoušek mi řekl, že ho vaše hudba zachránila před sebevraždou. Neděsí vás to?
F: "Je to docela znepokojující, protože si nemyslím, že bychom znali odpověď. Jestliže jsme pro někoho branou ke světlu na konci tunelu, je to úžasný."
Vypustíte někdy ponurá témata z vašich textů?
G: "To nevím, vždycky jsem to považoval za způsob, jak se dostat k opravdovým nadějným věcem. Je to temnej pohled na věc, ale nakonec nás to vždycky zavede k něčemu pozitivnímu. Nemyslím, že bychom je používali nějak extrémně temně."
F: "Zabýváme se tématy, jakým lidi čelí denně. Jsou to temný témata, ale svět, ve kterým žijeme, je přece sakra temný místo."
Proč myslíte, že vás morbidita stále fascinuje?
F: "Protože je to něco neznámýho a nikdo se ještě nevrátil s odpověďmi."
Kolik z toho, co předvádíte na pódiu, je jen hra?
G: "Nic. Stojíte tam nahoře, proměníte se a lidi říkaj: "Na jevišti jsi úplně jinej". Jasně, vystupujeme, takže určitej prvek divadla tam je, ale jako herectví to nepociťuju."
F: "Je to přirozený. Nedokážu vysvětlit, jak se to stane, ani kdy to začne, ale prostě tě to pohltí. Pódium je místo, kde můžeš být stoprocentně svobodnej a ta hodina a půl, co hrajem, je vlastně důvodem, proč ráno vstát z postele."
G: "Je to fakt hodně povznášející. Album je v mnoha směrech o nárocích osudu a vítězství. Lidi soudí, že je výhradně o smrti, ale mnohem víc je o triumfálním vítězství. "
F: "Pamatuju si, že když jsme ji poprvé zahráli v celé kráse, pomyslel jsem si: "Páni! To hrozně rychle uteklo!" Prostě je to ve vteřině pryč."
Když jste teď bohatí, slavní a šťastní, je těžké najít inspiraci?
G: "Kdosi mi řekl, že když při týhle práce nenajdeš způsob, jak bejt šťastnej, vyčerpá tě to a tvá práce pak bude pořád stejná a prázdná. Dokonce i při práci na Revenge jsem se snažil být aspoň trochu šťastnej, a při natáčení The Black Parade hodně šťastnej."
Na tomhle albu jste strhli všechny hranice. Kam směřujete teď?
G: "Kamkoli. Můžeme udělat všechno, co chceme. Abych byl upřímnej, svět nám leží u nohou."
F: "Předtím jsi řekl, že se s tím chceš vypořádat osobněji."
G: "Možná ne osobněji, ale důvěrněji.
F: "Lidštěji, jestli je to to správný slovo. Před touhle deskou jsme si říkali, že to sakra musíme dát nějak do kupy. A pak: "Udělejme 184 songů"."
Pro fanoušky jsou My Chemical Romance víc než jen muzika. Myslíte si, že je to správné?
F: "Pro nás je to taky mnohem víc, a myslím, že se to přenáší na lidi. Není to jenom o jednom songu, nebo o jednom albu. Je to náš život, znamená to pro nás všechno. Všechno je to provázaný a hodně osobní. Na fanoušky to působí, protože se jich to dotýká."
Jeden váš fanoušek mi řekl, že ho vaše hudba zachránila před sebevraždou. Neděsí vás to?
F: "Je to docela znepokojující, protože si nemyslím, že bychom znali odpověď. Jestliže jsme pro někoho branou ke světlu na konci tunelu, je to úžasný."
Vypustíte někdy ponurá témata z vašich textů?
G: "To nevím, vždycky jsem to považoval za způsob, jak se dostat k opravdovým nadějným věcem. Je to temnej pohled na věc, ale nakonec nás to vždycky zavede k něčemu pozitivnímu. Nemyslím, že bychom je používali nějak extrémně temně."
F: "Zabýváme se tématy, jakým lidi čelí denně. Jsou to temný témata, ale svět, ve kterým žijeme, je přece sakra temný místo."
Proč myslíte, že vás morbidita stále fascinuje?
F: "Protože je to něco neznámýho a nikdo se ještě nevrátil s odpověďmi."
Kolik z toho, co předvádíte na pódiu, je jen hra?
G: "Nic. Stojíte tam nahoře, proměníte se a lidi říkaj: "Na jevišti jsi úplně jinej". Jasně, vystupujeme, takže určitej prvek divadla tam je, ale jako herectví to nepociťuju."
F: "Je to přirozený. Nedokážu vysvětlit, jak se to stane, ani kdy to začne, ale prostě tě to pohltí. Pódium je místo, kde můžeš být stoprocentně svobodnej a ta hodina a půl, co hrajem, je vlastně důvodem, proč ráno vstát z postele."
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář